Ekologických domů ze slámy zatím v Česku mnoho není. Ale přibývají. Přitom technika stavby domů ze slaměných balíků je v cizině velmi populární a slaměné domky si nechávají postavit i ti největší boháči. Jde totiž o spolehlivé a úsporné stavby, které se na první pohled neliší od těch klasických, jen se při stavbě nepoužívají cihly.

“Výhodou je samozřejmě dobrý pocit u srdce. Že stavbou z lokálního přírodního materiálu člověk nezatěžuje Zemi více než je nutné,” říká projektant Daniel Grmela z Ivanovic na Hané, který provádí poradenství se zaměřením na nízkoenergetické domy z přírodních materiálů. Grmela poskytl rozhovor společnosti DeadLineMedia, které vydává deník Regiobiz či magazín MY89.

DLM: Jaké jsou další výhody ekodomů ze slámy?

Slaměný dům v Horním Jelení, svépomocný stavebník Aleš a Bára Mádrovi, architekt Ing. arch. Radek Hála, projektant Ing. Daniel Grmela. Foto: http://www.madr-fotoatelier.cz/

Slaměný dům v Horním Jelení, svépomocný stavebník Aleš a Bára Mádrovi, architekt Ing. arch. Radek Hála, projektant Ing. Daniel Grmela. Foto: http://www.madr-fotoatelier.cz/

Sláma je obnovitelný a lokální materiál. Má dobré tepelně izolační vlastnosti a zároveň má oproti lehkým konvenčním izolacím i vyšší objemovou hmotnost a tepelnou kapacitu. Díky tomu se v takovém domě nejen málo protopí, ale také se v letních vedrech tak snadno nepřehřeje (samozřejmě závisí i na míře stínění oken, nejlépe vnějšími žaluziemi). Spotřeba palivového dřeva na vytápění v dobře izolovaném domě je 1 – 5 rovnaných metrů při užitné ploše 100m2, dle provedení jako pasivní až nízkoenergetický dům. To odpovídá nákladům na vytápění 1,5 – 8 tisíc korun za rok.

DLM: Sláma má vynikající izolační schopnosti, jak říkáte, ale je to pořád sláma – nemůže shořet?

Opatrnost je určitě na místě. Sláma slisovaná do balíků je obdobně hořlavá jako dřevo. Požárně je nejvíce nebezpečná volná sláma, ta je hořlavá snadno, podobně jako list papíru. Sláma v balících v konstrukci již v sobě nemá k okysličení hoření tolik vzduchu, je hořlavá podobně jako stoh knih či masivní dřevěný trám. Hliněné omítky na slaměných stěnách hotové stavby jsou dokonalou ochranou proti požáru. Nebezpečné jsou všechny větrané mezery, jak ve střešním souvrství pod krytinou, tak pod oblíbenými odvětranými fasádami z dřevěných palubek. Pod takovými mezerami má být sláma chráněna hliněnou omazávkou, minerální izolací anebo aspoň kompaktními dřevovláknitými deskami, jejichž uzavřený povrch při požáru uhelnatí rovnoměrně od povrchu, tím zpomaluje hoření, do konstrukce se nedostává vzduch a požár tak postupuje jen pomalu.

DLM: Je pravda, že lidé žijící v těchto domech, jsou méně nemocní z důvodu lepšího vzduchu uvnitř?

V interiérech z přírodních materiálů, jako jsou hliněné omítky a dřevo, byly předním tuzemským baubiologem Ing. Davidem Eyerem změřeny vysoké koncentrace záporně nabitých vzdušných iontů – ty jsou jedním z parametrů hodnotících vitalitu prostředí. Vysoké koncentrace záporných iontů jsou ve vzduchu taky při bouřce, u vodopádu, v lese a v některých jeskyních.

V minulém režimu se na VUT v Brně pod vedením Zdeňka Buřivala prováděl dlouhodobý výzkum vlivu pobytu v jeskyni na zdraví stovek dětí, které se tam léčily s dýchacími potížemi. Děti prý byly nejen celkově zdravější, ale mnohem lépe se prý taky soustředily a učily. Cílem výzkumu bylo najít způsob, jak toto zdravé prostředí vytvořit i v interiérech budov. Pan Buřival doporučuje podlahy bez celoplošných fóliových izolací (ty totiž brání rekombinaci kladně nabitých iontů se záporným zemským nábojem, v důsledku čehož s nimi rekombinují záporné ionty ze vzduchu z interiéru, čímž je interiér o záporné ionty připravován), topení v kamnech na dřevo či jiný živý oheň, který záporné ionty emituje a povrchy z přírodních materiálů, na kterých se záporné ionty nevybíjejí (=rekombinují).

Celý rozhovor
s Danielem Grmelou
si můžete přečíst v magazínu MY89 – zde ».

Významnou roli hraje působení na psychiku, přírodní barevné tóny a měkkost tvarů. V kombinaci se sálavými akumulačními kamny, která dávají teplo svým charakterem velmi podobné jako je záření ze Slunce, případně v kombinaci s řízeným větráním se zpětným získáváním tepla, zaručujícím stálý dostatek čerstvého nevydýchaného vzduchu v nízkoenergetických a zejména pasivních domech, si asi zdravější vnitřní prostředí nedokážu představit.

DLM: Jaká je životnost takového domu?

Nejstarší dům ze slaměných balíků na světě, který dosud stojí a plní svoji funkci je Fawn Lake Ranch House v Nebrasce z roku 1914. Nejstarší v Evropě stojí ve francouzském Montargis a je z roku 1921. Stejně jako je to obvyklé u staveb z jiných materiálů, i u těch slaměných překračuje životnost morální i několikanásobně životnost fyzickou. Požadavky na funkce, dispoziční uspořádání, osvětlení a oslunění a hlavně energetickou náročnost vytápěných budov se mění prakticky s každou generací.

DLM: A jak náročná je údržba oproti klasickému zděnému domu?

Pokud je slaměný dům dobře navržený a postavený, je jeho údržba obdobná jako u klasického zděného domu a obdobná bude i trvanlivost.

Sdílet článekTweet about this on TwitterShare on Facebook
Předchozí článek

Odlišná sexuální orientace? Firmy nevědí, jak to řešit

Následující článek

Energetici pracovali pro Beskydy, jejich děti zatím pásly ovce

Ivana Ašenbrenerová

Ivana Ašenbrenerová

Pracovala v Mladém světě, v časopise Maminka či Marianne.cz. Je autorkou knihy Co dělat, když dítě, spoluautorkou knihy Aromaterapie v životě ženy a Velké knihy o mateřství. Zajímá se o zdravý životní styl, alternativní medicínu, psychologii a vše, co je mezi nebem a zemí. Jako typický Blíženec ráda mluví, směje se a bez humoru si neumí představit život. Nejraději relaxuje při čtení, hudbě, vaření, na kole nebo s kamarádkami. Má tři syny, díky kterým každý den zjišťuje, že mateřství je úžasné dobrodružství, které nikdy nekončí.